Frustrace místo úspěchu – účinek injekcí na hubnutí závisí na různých faktorech. Některé z nich lze ovlivnit sami, jiné nikoli. Endokrinolog Dr. Annika Baumgartner z nemocnice v Aarau ve Švýcarsku vysvětluje, co nejvíce ovlivňuje účinnost léčby.
Od nedávné doby jsou pro lidi s nadváhou k dispozici injekce na hubnutí. Jejich cílem je snížit následky nadváhy, jako je zvýšené riziko úmrtnosti, cukrovka, hypertenze nebo rakovina.
Ačkoli mnoho lidí již s touto terapií dosáhlo úspěchu, jiní hlásí jen nepatrný úbytek hmotnosti, špatnou kondici a ztrátu chuti k jídlu. Zde je pět možných příčin:
1. Geny a metabolismus
To, že někteří lidé reagují na injekce na hubnutí hůře, souvisí především s genetickými a metabolickými rozdíly,
říká doktorka Annika Baumgartnerová, zástupkyně vedoucího oddělení endokrinologie v nemocnici v Aaraue.
Účinná látka obsažená v injekcích na hubnutí je syntetická imitace hormonu GLP-1, který se produkuje v zažívacím traktu. Podle odborníka jsou receptory tohoto hormonu umístěny v mnoha různých orgánech a v mozku. „Rovnoměrnost rozložení jednotlivých receptorů a intenzita jejich stimulace se u různých lidí pravděpodobně liší,“ poznamenává lékařka.
Také metabolické procesy vyvolané stimulací těchto hormonů mohou probíhat individuálně. Nelze předpovědět, kdo bude na injekci na hubnutí reagovat dobře a kdo ne. „Je však zřejmé, že moderní účinné látky působí u většího počtu pacientů lépe než jejich předchůdci,“ přesvědčuje odborník.
2. Životní styl
Změna životního stylu je základem pro dosažení nejlepších výsledků při použití injekcí na hubnutí, tvrdí doktor Baumgartner. „Léky nejsou zázračným prostředkem. Pomáhají snížit váhu o 10–15 %.
Lidé s mírnou nadváhou tak mají šanci vrátit BMI do normálu. Aby váha po ukončení léčby zůstala na konstantní úrovni, je nutné změnit životní styl.
U lidí s velkou nadváhou terapie často vede ke ztrátě hmotnosti, ale normální váha se obvykle nedosáhne,
tvrdí odborník. O to důležitější je přizpůsobit životní styl.
Pokud lidé s velkou nadváhou nedosáhnou požadovaného účinku pomocí injekcí na hubnutí, podle doktora Baumgartnera by se měly zvážit alternativní metody léčby, jako jsou bariatrické operace. „Operace, jako je žaludeční bypass nebo rukávová resekce žaludku, mají stále silnější vliv na kontrolu hmotnosti než samotné léky,“ přesvědčuje.
3. Ztráta potěšení
„Jen málo lidí vnímá ztrátu chuti k jídlu jako něco negativního,“ říká odborník. Naopak: většina pacientů to vnímá jako úlevu. „Jsou rádi, že už nemusí neustále přemýšlet o tom, co budou jíst, a kontrolovat, co zbylo v ledničce.“
Tyto často nekontrolovatelné myšlenky na jídlo se podle doktora Baumgartnera nazývají „hluk jídla“. Tento jev lze vysvětlit tím, že jídlo vyvolává u lidí s nadváhou mnohem silnější biochemickou reakci v mozku než u lidí s normální váhou.
„Když jídlo přestane být hlukem, lidé s nadváhou mohou vidět produkt, který se jim velmi líbí, aniž by okamžitě pomysleli: to musím hned sníst.“
4. Duševní zdraví
Podle doktora Baumgartnera může duševní stav mít také rozhodující vliv na účinek injekcí na hubnutí. „Když lidé trpící obezitou již nepotřebují energii, aby se zbavili neustálých myšlenek na jídlo, je to pro ně zcela nová zkušenost.
Tento vnitřní klid přispívá k ochotě pokračovat v terapii, vzdát se škodlivých stravovacích návyků a naučit se alternativní strategie, aby především nekompenzovali negativní emoce jídlem. Zároveň však existují lidé, kteří se domnívají, že problém je vyřešen, a proto mají menší zájem o další kroky.
Podle odborníka mohou injekce na hubnutí u lidí s nadváhou a doprovodnou depresí také pozitivně ovlivnit psychiku – v závislosti na individuální situaci.
V těžké fázi deprese lidé trpící touto nemocí často páchají sebevraždu, zřídka vycházejí z domu a často přibývají na váze, protože je pro ně obtížné přijímat zdravá rozhodnutí ohledně jídla,
vysvětluje lékař.
Před zavedením injekcí na hubnutí byla sebekritika často doprovázena zátěží spojenou s přibýváním na váze. „Injekce na hubnutí mohou tento začarovaný kruh částečně přerušit tím, že zabrání přibývání na váze nebo sníží její nárůst.
5. Efekt návyku
Dosud nebylo vědecky prozkoumáno, zda se účinek injekcí na hubnutí při dlouhodobém používání oslabuje. Podle doktora Baumgartnera odborníci předpokládají jiný efekt: účinek se neoslabuje kvůli návyku, ale proto, že tělo tomu na hormonální úrovni brání.
V hypotalamu, oblasti mozku odpovědné za regulaci hmotnosti, existuje cílová hodnota hmotnosti. Ta se zvyšuje s nárůstem tělesné hmotnosti, ale téměř neklesá.
Pacienti, kteří se domnívají, že injekce na hubnutí nefungují, často tvrdí, že zhubli do určitého okamžiku a poté se jejich hmotnost ustálila,
říká odborník.
To je normální průběh terapie injekcemi na hubnutí: největší úbytek hmotnosti je dosažen v prvním roce, poté nastává fáze udržování hmotnosti.
A co hormonální změny?
Podle odborníka zatím neexistují spolehlivé údaje, které by naznačovaly, že hormonální změny, například v období menopauzy, mají negativní vliv na účinnost léčby. „Klinické zkušenosti ukazují, že injekce na hubnutí fungují dobře i v menopauze,“ zdůrazňuje.
Důležitá je přesná gynekologická diagnostika, aby se zvýšení hmotnosti odlišilo od jiných příznaků hormonálního deficitu a v případě potřeby byly předepsány další hormony, říká Dr. Baumgartner. „Pokud vím, Bernská univerzita v současné době provádí výzkum, jehož cílem je zjistit, zda má smysl kombinovat hormonální substituční terapii a agonisty GLP-1, protože mnoho žen v menopauze přibírá na váze kvůli metabolickým změnám,“ uzavírá lékařka.
Dr. Annika Baumgartner je odbornice na diabetes a nadváhu. Je zástupkyní vedoucího oddělení endokrinologie v nemocnici v Aarau. Specializuje se na vnitřní lékařství, endokrinologii a diabetologii, jakož i na klinickou výživu se zvláštním zaměřením na obezitu a kardiovaskulární onemocnění. Po absolvování lékařského studia na univerzitách v Basileji a Štrasburku (Francie) získala v roce 2012 doktorát na univerzitě v Curychu. Je členkou Švýcarské společnosti pro endokrinologii.
